Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Vánoce u našich nebo u vašich?

Tak jsme se tak zrovínka minulý týden bavily s jednou kolegyní v práci, kterou mám fakt ráda, protože to je taková ta člověčina, co by se roztrhala, aby mohla komukoli pomoci, o Vánocích.

 

 

„Tak se, holka, na ty Vánoce nějak netěším," pravila a pokračovala „zase u nás budou manželovi rodiče, tchýně mě bude celou dobu sekýrovat a kritizovat, pod stromeček mi dá přečtenou knížku a ještě, než ji stačím vybalit, převypráví mi celý její obsah. Druhý den je manžel odveze domů, aby měli ten svůj klid, pak se pohádáme, a bude po svátcích.“

„A to by jim nešlo vysvětlit, že byste byli rádi na Vánoce sami?" ptám se poněkud nechápavě. „Jo, to už jsme jednou udělali, napsali si Ježíškovi, že by tedy Vánoce rádi strávili v teplých krajích, tak jsme jim tu dovolenou zaplatili a dalších půl roku se z toho vzpamatovávali," mávla rukou smířena se svým osudem.

 

U nás v rodině nikdy nebylo tradicí trávit Štědrý den společně, nikoli proto, že by si to moje maminka nepřála – naopak, slzela pokaždé, když v čase předvánočním vyprávěla v TV kdejaká slavná osobnost, jak se u nich doma vždycky všichni sejdou, lijí olovo a purpura na plotně voní, a jak je to všechno hrozně fajn.

Můj bývalý manžel kdysi, už je to hodně dávno, prohlásil, že jestli budu trvat na tom, aby s tou semetrikou (samozřejmě měl na mysli moji zlatou maminku), která je u nás pečená vařená v kteroukoli denní dobu, a ani neumí zaťukat, když vchází, trávil Štědrý večer, tak se tento rozhodně obejde bez něho a samozřejmě nezapomněl dodat, že pak můžu našim malým dětičkám vysvětlit, proč s námi tatínek není na Ježíška.

Domnívala jsem se, že moji rodiče pochopí, že zkrátka alespoň na ten Štědrý den bychom byli rádi sami, a pozvala jsem je na první svátek vánoční na oběd.

Maminka ihned pochopila, že ani letošní Vánoce u nás nebudou idylické tak, jako u slavných osobností a ihned mi vysvětlila, jaký že jsem to nevděčný zmetek, jak jsem si toho debila neschopného mohla vůbec vzít, že by jí u nás stejně nechutnala rybí polévka, protože každý normální člověk dává do rybí polévky zeleninu strouhanou, nikoli krájenou na kostičky, a ujistila mne, že od nich k Vánocům dostaneme tak leda hovno.

Byly to opravdu krásné Vánoce.

Po mnoha mnoha mnoha letech jsem se s mým novým manželem a starými dětmi vypravila na druhý konec republiky, abychom strávili svátky vánoční v kruhu rodinném, pálili Františky a lili olovo….

Docela jsem se těšila, protože jsem se s našima poměrně dlouhou dobu neviděla.

Vánoční výzdoba byla dokonalá. Už z dálky svítil všemi barvami obrovský strom, který byl nainstalován hned u vchodu, a v celém domě nebylo jediné okno, v němž by něco neblikalo.

Futra všech dveří v domě byla vyzdobena girlandami, na každém lustru viselo něco vánočního, po zábradlí do patra se plazil Santa Klaus, a na plotně voněla purpura.

„Jůůů, to je jak ty americký Vánoceeeee,“vykřikl obdivně můj mladší syn. „Ty voleee, to je nářez,“ pravil můj starší.

Můj muž s mým tatínkem jeli koupit novou velikou televizi, protože maminka předpokládala super vánoční program.

Přišel čas zdobení vánočního stromku, který sahal až ke stropu a zabral polovinu obývacího pokoje, a dalo kurevskou práci narvat ho do stojánku tak, aby stál rovně, o což se usilovně snažil můj muž. Kluci byli tím stromem naprosto fascinováni, protože s naším umělohmoťákem o výšce sto dvacet centimetrů, který každoročně sneseme z půdy už ozdobený, se to fakt nedalo srovnat.

„Průůůser,“ vykřikla zděšeně maminka a dodala „my nemáme špičku, dyk tu jednu, co jsme měli, jsme dali na ten strom venku.“ Domnívala jsem se nahlas, že je ten stromek fajn i bez špičky, načež mne maminka zpražila pohledem tak, že mi ihned došlo, že stromek bez špičky je něco, jako rybí polévka se zeleninou nakrájenou na kostičky.

Vypravili jsme se všichni na nákup špičky na strom a poslední vánoční dárky. Hned v první vietnamské prodejně jsme zakoupili jakousi bílou špičku, protože jinou neměli. V druhé vietnamské prodejně jsme zakoupili další dvě špičky – měli červenou a žlutou, a při nákupu obou jsme dostali slevu. „Co budete dělat se třema špičkama,“ nechápala jsem a svůj údiv jsem si samozřejmě nenechala pro sebe. Další mínus.

Navrhla jsem, že se tak trochu trhnu, protože jsem potřebovala svému synovi koupit v klenotnictví voděodolné hodinky po kterých toužil, a já nějak všechny ty nákupy nestíhala. „Víš co, tak mu je nekupuj a já mu je koupím sama, beztak pro něj nic nemám,“pravila moje maminka, což jsem se jí snažila vymluvit s tím, že ty nejlevnější budou stát tak ke dvoum tisícům. Trvala na svém. Odběhla – nikoli do klenotnictví, ale do toho vietnamského obchodu, kde kromě bílé špičky měli také zaručeně vodotěsné hodinky.

Už sama štědrovečerní večeře neprobíhala tak, jak bychom si asi všichni představovali, neboť jsme tak nějak netušili, že napít se u polévky může jenom dement, že tak výborný bramborový salát bych já v životě neudělala, o čemž jsem pro jistotu vůbec nepolemizovala, dozvěděla jsem se, že bych si rozhodně neměla zvykat vařit svému muži hrachovou polévku místo rybí – žádné chutná nechutná, koukej to sníst! Že se u nás na Štědrý večer jedl dycky jenom kapr a žádné blbé klobásy, kterými se kluci cpali, aniž by měli zájem ochutnat toho šupinatce. Žádný řád, žádná pravidla, šílenost.

Šimon vybalil hodinky, které měly ručičky přidělané tak natvrdo, že se ani nehly, a místo nich po ciferníku pobíhal jakýsi pidi broučíček. „No, fakt je tam vopravdickej živej brouček, to je jasnej důkaz vodotěsnosti,“ neskrývala jsem své pobavení. Šimonovi jsem slíbila, že mu opravdové hodinky koupím hned, jak to půjde. Maminka byla těžce uražená a totálně ji dorazilo, když jsem si sedla k jídelnímu stolu a začetla se do knížky od Ježíška v době, kdy jsme měli všichni sedět v chumlu (maminčin výraz pro slovo pohromadě) u televize.

Zahráli jsme si hru na pravdu – já se dozvěděla, že mám nevychované děti, můj muž je takovej nemastnej neslanej – no, vařeněj brambor (bývalý byl debil s kocouří hlavou), a já sdělila svým rodičů, že jsou nesnesitelní.

Tak, to zas byla nadílka.

Takže Vánoce ani u vašich ani u našich, ale v pohodě a v klidu.

Tak mne napadá, že je čas oprášit náš umělohmoťák.

Jitka Gotterová

 

 

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Jitka Gotterová | pátek 11.11.2011 2:33 | karma článku: 26,11 | přečteno: 2349x
  • Další články autora

Jitka Gotterová

Chudé Vánoce ?

Každou chvíli narazím na internetu na nějaký článek, který vypráví, jak si hlavně samoživitelky a další sociálně slabší rodiny ztěžují, že nemají ani na dárky pro děti a pro své blízké. Já to vidím jako příležitost upravit hodnoty

16.12.2022 v 18:11 | Karma: 26,75 | Přečteno: 707x | Společnost

Jitka Gotterová

Jak vám pracovní úraz může změnit život

Co je u nás v Čechách možné a jak je u nás postaráno o nemohoucí lidi, kteří celý život pracují a přispívají do systému a následně očekávají, že se o ně stát postará alespoň po dobu, než se zotaví po pracovním úrazu.

11.12.2022 v 14:10 | Karma: 19,77 | Přečteno: 696x | Diskuse| Společnost

Jitka Gotterová

Roušky, respirátory a cosi shnilého mezi lidem českým

Se zájmem jsem si přečetla článek blogerky Dáši Stárkové s názvem Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem , kde autorka lidu českému vytýká neohleduplnost, bezohlednost, nezodpovědnost ba doslova prohnilost ........

5.12.2022 v 7:00 | Karma: 29,16 | Přečteno: 1213x | Diskuse| Společnost

Jitka Gotterová

Jsem spokojená a vděčná Bohu

Myslím to vážně. Velmi mě zaujal článek s názvem Jak vypadá skutečná bída v němž se autor zamýšlí nad nářky lidí nad dnešní nelehkou situací a vyvozuje závěry, že nikdo z těch uřvanců nemá ani potuchy, co je to skutečná bída.

28.11.2022 v 18:15 | Karma: 25,40 | Přečteno: 656x | Diskuse| Společnost

Jitka Gotterová

Diagnóza zní jasně a nesmlouvavě - Troll

Nedávno pan doktor Tomáš Vodvářka publikoval na iDnesu svůj článek psaný pro blogosféru s názvem Kde končí svoboda slova? Musela jsem se nad položenou otázkou pousmát, protože mě ihned napadla odpověď: "No přeci na iDnesu."

11.11.2022 v 11:30 | Karma: 28,53 | Přečteno: 585x | Hyde park
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda

12. května 2024  12:11

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...

KOMENTÁŘ: Politika, kde se nemluví, ale střílí. Jak zamezit, aby přešla i k nám

17. května 2024  9:16

Středeční atentát na slovenského premiéra Roberta Fica je bolestným symptomem nemocné doby. A...

Odvolat se nemá smysl, algoritmus přijímaček zafungoval, říká šéf Cermatu

17. května 2024  9:12

Podcast První kolo přijímacího řízení na střední školy se uzavřelo ve středu 15. května. Uspěli v něm skoro...

Hasiči vraceli na kola převrácený návěs. Předtím museli vyložit náklad coca-coly

17. května 2024  9:01

Ve čtvrtek večer zasahovali hasiči v Praze u nehody kamionu, kterému se převrátil návěs. Ten byl...

Partneři z Francie vsadili každý sám podobná čísla, miliony vyhráli oba

17. května 2024  8:25

Jako o mimořádně vzácném případu hovoří experti o výhře ve francouzské loterii, ve které uspěli muž...

  • Počet článků 169
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 4466x
Co na srdci, to na jazyku, neboli huba nevymáchaná. Na tomto blogu publikuji pouze svoje vlastní názory,pocity a postřehy, které nemusí být totožné s těmi vašimi.Každý zkrátka vnímáme svět kolem nás po svém. To, že mají lidé rozdílné názory neznamená, že se nemohou respektovat. Kliknutím na fotografii či jméno nad ní se zobrazí další články autora. Moje knihy TAK JDE ŽIVOT, LIDÉ JSOU RŮZNÍ, KRASOTINKY VE SVĚTĚ DUCHŮ a MANTINELY (k jejichž napsání mne inspirovaly osobní zážitky ve velkoobchodu MAKRO) lze objednat na knihy.gotterova@seznam.cz, http://www.stahuj-knihy.cz/,http://knihy.abz.cz/ a nově také v Kanadě a USA www.czech-books.com

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Oblíbené stránky

Oblíbené blogy