Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čech má v Čechách smůlu, že je Čech

1. 09. 2014 8:20:00
S pozitivní diskriminací se v Čechách setkávám již mnoho let. Začalo to v dobách, kdy jsem pracovala jako vedoucí v maloobchodní prodejně a denně se dostávala do konfliktu s lidmi, kteří tak nějak pravidelně zapomínali zaplatit za zboží. Kradli jak bílí, tak cikáni.

Problém ovšem byl v tom, že zásahy vůči bílým zlodějům byly nekompromisní a probíhaly stylem: zadržení – přivolání policie – pokuta – a odchod s ostudou. U zlodějů cikánského/romského původu to probíhalo stylem: nechte je být, neriskujte! Nechceme být přeci obviněni z rasismu a diskriminace, za to nám to nestojí – a odchod s pořádnou porcí nakradeného zboží bez pokuty.

A tak jsem po několika letech marného boje o jakýsi „rovný přístup“ ke zlodějům bez zohlednění barvy pleti dala maloobchodu sbohem a odešla pracovat do jednoho z největších českých velkoobchodů. Přiznám se zcela upřímně a nepokrytě, že jednou z příjemných změn byla skutečnost, že zde byl, vzhledem k nutnosti registrace nakupujících, zcela minimalizován styk s romským etnikem.

Bohužel i zde jsem se setkala s pozitivní diskriminací.

Jednoho dne jsem obdržela informaci, že bude v našem velkoobchodě probíhat velmi výhodná akce na nákup kombinace tří komodit z oddělení ovoce a zeleniny, kdy bude po zakoupení zboží, v tomto předem určeném složení, z nákupu na pokladnách odúčtována určitá částka.

„To je dost dobrá akce, to budou mít zákazníci radost,“ zajásala jsem, ale v zápětí mi klesla brada. Akce byla určena pouze vietnamským obchodníkům, kterým byla komunikována přes konkrétní mediální kanál. My, vedoucí pracovníci, jsme pak dostali nařízeno ujistit se, že na prodejně není žádná dodatečná komunikace (vietnamské letáky, stojany, zvukové oznámení apd.), z níž by se o akci dozvěděl český zákazník.

Bohužel i přes maximální snahu o utajení k prosáknutí informace došlo, neboť vietnamští obchodníci hovoří obvykle velmi špatně česky, a tak se téměř každý z nich ujišťoval, vztahuje-li se skutečně na toto konkrétní zboží akce, což samozřejmě neuniklo dalším – českým – obchodníkům. A bylo zle. Vyřešilo se to však tak, že těm, co se o tom dozvěděli, se poskytla akce také.

I když chápu, že tato akce byla primárně určena k získání nových potencionálních zákazníků, nikoli k navýšení tržeb, měla být, dle mého názoru, výběrová skupina vytvořena na základě lépe akceptovatelných kritérií – například nové registrace apd.

Zvýhodnění zákazníka na základě jeho etnického původu či lidské rasy (a rozhodně nemám nic proti Vietnamcům či slušným cikánům) považuji za velmi nešťastné, a je zcela logické, že takové jednání vnímá český obchodník za silně rasově diskriminační.

A že jsem si před našimi stálými českými zákazníky, kteří u nás nechávali každý den nemalé sumy peněz, a nejednou nám i ochotně "odpomohli" od nadměrné zásoby zboží, připadala jako úplné hovado, je snad každému normálně uvažujícímu člověku jasné.

Vzhledem k pozitivní reakci vietnamských obchodníků získaly však tyto akce svoji tradici, a tak má pravděpodobně i nadále vietnamský obchodník možnost koupit zboží levněji, čímž se stává na českém trhu konkurence schopnějším. A tak se holt nemůžeme divit, že nám v České republice rostou vietnamské obchody, jako houby po dešti, zatímco čeští podnikatelé zavírají krámy a odcházejí se registrovat na úřad práce jako uchazeči o zaměstnání.

Když český obchodník odmítne zaměstnat cikána a dá nepokrytě přednost "bílému," je obviněn z rasové diskriminace a dostane pokutu!

Když však nadnárodní společnost provozující v České republice síť velkoobchodních prodejen nabízí svým zákazníkům cenově zvýhodněné zboží na základě rasové selekce, čímž vytváří nerovné podmínky na českém trhu, je to v pořádku?

Se stejným pocitem nepochopení dnes hledím na rozhodnutí české ombudsmanky Anny Šabatové ve věci stížnosti muslimky, které nebylo umožněno nosit ve škole šátek. Ředitelka střední školy prý neměla právo dívce zakázat nosit muslimský šátek, neboť je projevem jejího náboženského přesvědčení navenek.

Moc by mě zajímalo, zda se také paní ombudsmanka angažuje ve věci unesených dívek Hany a Antonie v Pakistánu. Zda již únoscům vysvětlila, že nemají právo držet obě dívky proti jejich vůli a zahalit je do šátků, neboť nejsou muslimkami.

Naopak matky obou dívek hovoří k únoscům zahalené v šátcích, ačkoli to nevyžaduje jejich víra a kultura, aby tak demonstrovali respekt vůči víře a kultuře únosců.

A tak mě napadá, kdy už, sakra, i my Češi začneme nekompromisně vyžadovat respekt vůči nám samým a nedovolíme, aby s námi bylo zacházeno jako s kusem hadru?

Kdy už se přestaneme plazit před každým, kdo si dovolí v naší zemi nerespektovat naše pravidla a zákony a ještě má tu drzost ohánět se diskriminací a rasismem?

Opravdu chceme žít v zemi, kde si český obchodník nemůže ve velkoobchodu v Čechách zakoupit cenově zvýhodněné zboží, protože není Vietnamec?

V zemi, kde platí pravidla a nařízení jenom pro české daňové poplatníky, a všichni ostatní si budou moci dělat, co chtějí?

Jestliže dnes dovolíme muslimkám nosit šátek v prostorách školy, kde je pokrývka hlavy zakázána, z důvodu jejich náboženského přesvědčení, nebudeme se moci divit, až nás začnou muslimové na ulici polévat kyselinou, protože i to jsou praktiky vycházející z jejich náboženství. Jinými slovy pokrývkou hlavy to pouze začíná!

Kdy už si konečně začneme vážit sami sebe?

Kdy už konečně dáme VŠEM jasně na srozuměnou, že my Češi jsme tady doma, a že chce-li tady s námi v naší zemi kdokoli žít, pak jedině za rovných podmínek a s respektem vůči nám Čechům, našim zákonům, naší kultuře a našim tradicím?

Jitka Gotterová

Autor: Jitka Gotterová | pondělí 1.9.2014 8:20 | karma článku: 39.78 | přečteno: 2765x

Další články blogera

Jitka Gotterová

To by jeden nevěřil, jaká jsou ti doktoři prasata

..................................aneb jakým strašlivým trapasem může skončit takové jedno vyšetření

18.4.2016 v 7:21 | Karma článku: 29.14 | Přečteno: 2318 | Diskuse

Jitka Gotterová

Ministerstvo školství hodlá ukončit hladovění dětí ve školách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo dotační program, z kterého budou financovány školní obědy sociálně znevýhodněným dětem. Příjemci programu budou neziskové organizace, které prostřednictvím školy

7.12.2015 v 8:00 | Karma článku: 45.18 | Přečteno: 5840 | Diskuse

Jitka Gotterová

Srdíčkové dny v Lidlu aneb Jak se dělá charita

Tak nám zase, jako již každý rok, začala v Lidlu sbírka na pomoc nemocným dětem. Každým rokem se vybere více peněz, než rok předcházející,

27.11.2015 v 13:28 | Karma článku: 35.47 | Přečteno: 3191 | Diskuse

Jitka Gotterová

Veselé příhody z práce - z cyklu Manažer 21 století II.díl

......................................................aneb Kdo to vlastně je ten manažer 21 století?

28.10.2015 v 16:52 | Karma článku: 23.37 | Přečteno: 1477 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Renda

Otevřený dopis Karle Šlechtové

Paní Karlo Šlechtová, vaše hnutí zaznamenalo úspěch ve volbách. To vám však nedává právo veřejně zostuzovat jiné strany a jejich příznivce.

23.10.2017 v 6:58 | Karma článku: 18.43 | Přečteno: 328 |

Helena Vlachová

Tohle už není domov

Pension pro seniory, nebo také domov důchodců, nebo také starobinec. Tyto domy se dají nazvat různě, ale jedno mají společné. Už to není pravý domov

23.10.2017 v 6:12 | Karma článku: 9.92 | Přečteno: 311 | Diskuse

Štěpánka Semecká

Nesuď člověka podle jeho Kliniky

Další nedělní glosa o tom, jak je jednoduché někoho zaškatulkovat a odsoudit ještě před tím, než bychom znali jeho příběh.

22.10.2017 v 20:46 | Karma článku: 8.28 | Přečteno: 539 | Diskuse

Jan Pražák

Jak Maruška potkala strašně hrubýho cikána

Jela jsem za mamkou. Bydlí sama v domku kousek za Příbramí a v pátek ráno mi volala, že si podvrkla kotník. Tak jsem hned po práci sedla Na Knížecí na autobus a vyrazila.

22.10.2017 v 20:35 | Karma článku: 21.96 | Přečteno: 736 | Diskuse

Most mezi námi

S Mistry na retro výstavě ve Slunečnici

Nezahálíme, jedeme naplno! V Domově seniorů Nová slunečnice se konala retro výstava Střípky našich životů III. Pro tuto příležitost jsme si připravili program, tentokrát v duchu poezie a francouzského šansonu.

22.10.2017 v 18:18 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 | Diskuse
Počet článků 154 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4621

Co na srdci, to na jazyku, neboli huba nevymáchaná. Na tomto blogu publikuji pouze svoje vlastní názory,pocity a postřehy, které nemusí být totožné s těmi vašimi.Každý zkrátka vnímáme svět kolem nás po svém. To, že mají lidé rozdílné názory neznamená, že se nemohou respektovat. Členka Obce spisovatelů ČR. Kliknutím na fotografii či jméno nad ní se zobrazí další články autora. Moje knihy TAK JDE ŽIVOT, LIDÉ JSOU RŮZNÍ, KRASOTINKY VE SVĚTĚ DUCHŮ a MANTINELY (k jejichž napsání mne inspirovaly osobní zážitky ve velkoobchodu MAKRO) lze objednat na knihy.gotterova@seznam.cz, http://www.stahuj-knihy.cz/,http://knihy.abz.cz/ a nově také v Kanadě a USA www.czech-books.com
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.