Jaké si to uděláme, takové to máme!

Velmi mne zaujal článek Hanky Novotné Důchodce, otřes se! Autorka v něm poukazuje na nízké mravní hodnoty mladých lidí, kteří se neštítí žít z potu a odříkání svých starých rodičů a prarodičů.

Zaujaly mne především tyto dvě myšlenky:

„A neměli bychom to být my, kdo podstrčí nějakou tu korunu navíc k mizernému důchodu a umožní našim starouškům splnění toho, na co nikdy nebyl čas?

Neměli bychom to být my, kdo vykope z polstrovaných sedaček přežrané a pospávající politiky, kteří z našich předků udělali otroky, a kteří jsou hlavními viníky za to, že jsme politikou vlády přinuceni brát a ne dávat?“

Samozřejmě, že by to tak mělo být, že by se měli mladí starat o staré, ne naopak. O tom žádná.

Ale je to opravdu politika vlády, která udělala z důchodců otroky a přinutila nás brát a ne dávat?

Přiživovat se na důchodcích není, dle mého soudu, otázka nutnosti, ale absence cti a charakteru.

Přirozeně existují situace, kdy se může člověk dostat do velmi složité životní situace a využije krátkodobě k překlenutí nejtěžšího období pomoci rodičů či prarodičů. Člověk morálně na výši vždy najde příležitost, jak tuto pomoc, jíž se mu dostalo, dotyčnému oplatí.

Člověk, jenž je morálním mrzákem zůstane, jako pijavice, přisátý po dlouhá léta či celý svůj život (maximálně párkrát změní hostitele), protože to prostě jinak neumí, nechce, nepotřebuje ……

Ale tyto morální mrzáky, kteří existují, co svět světem stojí, nevytvořila nikdy žádná vláda, ale sami rodiče, prarodiče, příbuzní.....

To oni sami sebe zotročili. To oni jsou hlavními viníky. To oni přišli s nataženou dlaní znovu a znovu a znovu, namísto toho, aby zvedli varovně ukazováček a poučili svého potomka, že:

Bez práce nejsou koláče! Jak si kdo ustele, tak si lehne! Každý svého štěstí strůjcem!

Často jsem svým rodičům vyčítala, že jsou na mě zlí, přísnější a náročnější, než na cizí lidi, ale věřím, že díky tomu, jsem se naučila postarat se sama o sebe a poradit si i v těžkých životních situacích.

Je jenom na nás, vychováme-li ze svého potomka člověka zodpovědného, který nám ve stáru bude schopen oplatit naši péči a lásku, nebo morálního mrzáka, který nám přinese jenom bolest a žal.

Pijavici, která se bude celý život jen přiživovat na potu a odříkání druhých.

I ti přežraní a pospávající politici bez morálky, kteří jen rozkrádají a zubožují naši zemi, byli také, kdysi, před lety, materiálem tvárným. Jejich rodiče však, zcela evidentně prošvihli dobu, kdy bylo možné, vhodné a účinné pár pohlavky svým ratolestem vysvětlit, že lhát a krást se nemá.

Říká se, že starého psa novým kouskům nenaučíš, ale….

Můj tatínek zase kdysi pravil: „Přes držku můžeš dostat i jako dospělá!“

Takže kdo ví, třeba i zanedbaná výchova se dá ještě napravit.

Chybami se člověk učí celý život

Jitka Gotterová