Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těch lidí, co se ti smějí si nevšímej, jsou hloupí!

26. 05. 2014 9:23:00
Aneb jak je lepší nechat si semo tamo něco uříznout, přišít či zakrýt, než dlouhodobě čelit posměchu hloupých lidí.

Zaujal mě článek: Uřízli mi prsa a konečně jsem šťastná – jde de facto o úvahu, zda je lepší nechat své tělo, v případě potřeby, zkrášlit, či zda jde jenom o rozmar a neschopnost přijmout sami sebe takové, jak jsme byli stvořeni. A zda by problémy s naší vizáží nebylo snazší řešit s psychologem či psychiatrem.

Samozřejmě se nabízí otázka, co je to to: „v případě potřeby,“ což je ovšem velmi individuální, protože každý člověk má zkrátka ty potřeby jiné.

Důvody, které vedou jednu ženu k tomu, aby si nechala zmenšit prsa, samozřejmě nemůže pochopit jiná žena, která si problémy související s nadměrně vyvinutým poprsím nedokáže představit a argumenty typu: „také bych na sobě našla něco, co by se dalo upravit, ale neudělala jsem to,“ jsou v takovém případě zcela scestné. A ani psycholog či psychiatr té ženě její nadměrně veliká prsa poponášet nebude, aby ulevil jejím zádům.

Stejně tak jako jednomu člověku nevadí nosit brýle, jiný si zkrátka nedovede představit, že by si musel každý den nasadit na nos ty své popelníky, protože mu, například, překáží při sportu, práci atd. atd. A tak podstoupí operaci. Proč ne? Ani v tomto případě evidentně nepomůže psycholog či psychiatr.

V diskuzi pod zmíněným článkem napsala jedna kolegyně blogerka, že kdyby například měla její dcera příliš odstáté uši, nechala by jí je přišít ještě v dětském věku, aby si nemusela projít posměchem zlých lidí. A já s ní rozhodně souhlasím.

V souvislosti s tím jsem si vzpomněla na jednu svoji bývalou kolegyni z práce, jejíž devítileté dceři nerostly vlasy a od svých čtyř let měla na své holé hlavičce jen jakési trsy a chomáče a vypadalo to opravdu tak strašně, že to automaticky přitáhlo pozornost úplně každého. Když jsem se její matky zeptala, proč jí hlavu neoholí úplně a nedají nějaký slušivý šátek, nebo jí rovnou nepořídí paruku, aby nemusela dnes a denně cítit v zádech ty znechucené pohledy a čelit posměchu svých spolužáků, naprosto mě šokovala svou odpovědí: „Já jí nic holit nebudu, lidi ji musí přijmout takovou, jaká je,“ a dodala: „já jsem jí vysvětlila, že ty lidi, co se jí smějou, jsou hloupí, tak ať si jich nevšímá.“

Ano, lidi, kteří se posmívají druhým proto, jak vypadají, jsou opravdu hloupí, ale skutečnost je taková, že žádný člověk se nedokáže smířit s tím, že je druhým k smíchu, že se za ním lidi otáčejí se znechucením či lítostí. Natožpak dítě.

Pracovala jsem dlouhou dobu s dětmi a moc dobře vím, jak dokážou být zlé, a umím si představit, jaké utrpení muselo pro tu holčičku být jít každý den do školy. Její matka v práci neustále brečela, jak to ta holka špatně snáší a jak jsou ti lidi hnusní, a jak celá rodina jezděj k psychologovi.

Nechápala jsem. Opravdu jsem nedokázala pochopit, že ti rodiče nevidí, že by k psychologovi museli vozit ty lidi, kteří se jejich dítěti posmívají, protože s jejich dcerou nic v nepořádku není.

Každý člověk chce vypadat tak, aby se cítil dobře – matka té holčičky si taky každý den nastříkala na hlavu půl piksly laku na vlasy, ověnčila se šperky, oblékla pěkné oblečení a ani náhodou by nešla do práce nenalíčená. Proč? Vždyť přeci mohla jít tak, jak ji pan Bůh stvořil a v teplákách. Pokud by se to někomu nelíbilo, řekla by si, že je hloupý. No ne?

Po jednom z jejích pláčů jsem tehdy sedla ke svému PC, našla výrobce dětských paruk (dokonce přímo v Liberci, takže tam mohli ihned zajít), a zaslala kolegyni kontakt. Využili ho. Paní prodavačka sice byla „kráva,“ protože si dovolila podivovat se nad tím, proč jí tu paruku nepořídili už v pěti letech nejenom proto, že by si na ni lépe zvykala, ale také proto, že by po celá ta léta nemusela čelit posměchu, ale na druhou stranu lepší pozdě nežli ještě později.

„No představ si, ta holka je ti tak šťastná, a dokonce se do školy těší, to bys nevěřila ......“ chrlila na mě matka té holčičky a já si uvědomila, jak trocha toho přikrášlení může člověku změnit život.

A pak dodala: „jenom se teda rozbrečela, když jsme jí řekli, kolik nás to stálo, ale manžel jí ujistil, že i kdyby to stálo jednou tolik, za to její štěstí nám to stojí.“

Napadlo mě tehdy, že psychologové a psychiatři nepomůžou člověku s vadou na kráse, ale evidentně ani v případě, že je debil.

Jitka Gotterová

Autor: Jitka Gotterová | pondělí 26.5.2014 9:23 | karma článku: 24.62 | přečteno: 1999x

Další články blogera

Jitka Gotterová

To by jeden nevěřil, jaká jsou ti doktoři prasata

..................................aneb jakým strašlivým trapasem může skončit takové jedno vyšetření

18.4.2016 v 7:21 | Karma článku: 29.14 | Přečteno: 2204 | Diskuse

Jitka Gotterová

Ministerstvo školství hodlá ukončit hladovění dětí ve školách

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravilo dotační program, z kterého budou financovány školní obědy sociálně znevýhodněným dětem. Příjemci programu budou neziskové organizace, které prostřednictvím školy

7.12.2015 v 8:00 | Karma článku: 45.17 | Přečteno: 5806 | Diskuse

Jitka Gotterová

Srdíčkové dny v Lidlu aneb Jak se dělá charita

Tak nám zase, jako již každý rok, začala v Lidlu sbírka na pomoc nemocným dětem. Každým rokem se vybere více peněz, než rok předcházející,

27.11.2015 v 13:28 | Karma článku: 35.47 | Přečteno: 3147 | Diskuse

Jitka Gotterová

Veselé příhody z práce - z cyklu Manažer 21 století II.díl

......................................................aneb Kdo to vlastně je ten manažer 21 století?

28.10.2015 v 16:52 | Karma článku: 23.19 | Přečteno: 1435 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Vlk

Jak se dneska máte pane Štěchu?

Někteří lidé mají takzvaný čuch. Čuch nato, jak nic nedělat, nic nevytvořit, nic nevymyslet a přesto se mít pořád dobře. Jsou to mistři vytváření mlhy, přes kterou nejde vidět, že jsou jen černými pasažéry.

26.6.2017 v 20:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Jarka Jarvis

Metamorfóza jazyka českého

Časy se mění, lidé s nimi, a pokrok si obul sedmimílové boty, v nichž se občas zapotácí. Moje babička s dědečkem by se nestačili divit, co všechno dnes lidem pomáhá být chytrými! A nejenom to; oni by asi měli potíž se i domluvit.

26.6.2017 v 20:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Dříve auta děti nepřejížděla, úchylové nebyli a v bazénech jim nehrozilo utopení

No, muselo to tak nějak být, jinak si nedovedu vysvětlit, jak nás naše mámy dokázaly samotné pustit na vzdálené koupaliště v Divoké Šárce.

26.6.2017 v 20:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Pavel Vrba

Takové jedno obyčejné okno - tajemství.

Okno, taková zdánlivě obyčejná věc, kterou bereme jako samozřejmost. Snad až na okamžiky, kdy nám je příliš teplo nebo zima. Jenže, ono takové okno, v sobě skrývá neskutečnou symboliku. Je plné tajemství a zahalených okamžiků....

26.6.2017 v 19:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Martina Studzinská

Plní trestání vždycky svůj účel?

Kdo zodpovědně vychovává děti, ví, že nějaké hranice opravdu potřebují. Jak jim je ale vymezit a neubližovat jim zbytečně?

26.6.2017 v 17:31 | Karma článku: 4.77 | Přečteno: 165 | Diskuse
Počet článků 154 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4593

Co na srdci, to na jazyku, neboli huba nevymáchaná. Na tomto blogu publikuji pouze svoje vlastní názory,pocity a postřehy, které nemusí být totožné s těmi vašimi.Každý zkrátka vnímáme svět kolem nás po svém. To, že mají lidé rozdílné názory neznamená, že se nemohou respektovat. Členka Obce spisovatelů ČR. Kliknutím na fotografii či jméno nad ní se zobrazí další články autora. Moje knihy TAK JDE ŽIVOT, LIDÉ JSOU RŮZNÍ, KRASOTINKY VE SVĚTĚ DUCHŮ a MANTINELY (k jejichž napsání mne inspirovaly osobní zážitky ve velkoobchodu MAKRO) lze objednat na knihy.gotterova@seznam.cz, http://www.stahuj-knihy.cz/,http://knihy.abz.cz/ a nově také v Kanadě a USA www.czech-books.com
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.