Proč vznikla kniha mantinely

14. 11. 2013 21:38:00
Dlouhou dobu jsem poukazovala na nešvary ve firmě zcela marně, tak jsem o tom začala psát na svém blogu v rubrice Veselé příhody z práce, a bylo zle. „Jitko, lidi se mi tady v kanceláři svěřují, že vás doslova nenávidí za to vaše psaní,“ pravil ředitel, když si mě zavolal do své kanceláře. „Ale vždyť nikoho nejmenuji, ani název firmy nezmiňuji,“ oponovala jsem. „Ale vždyť přeci každému dojde o kom to je,“ reagoval ředitel. „To je ale jejich problém, ne můj. Někdo kritizuje na kuřárně, já píšu,“ trvala jsem na svém.

„A to zas máte samozřejmě pravdu, já vám do jisté míry rozumím, ale holt tady musím ty stížnosti na vás neustále řešit,“ rozčiloval se ředitel. „Nemusíte, prostě otevřete dveře a řekněte jim, že na jejich fňukání nejste zvědavý, ať se začnou chovat tak, aby jim nevadilo, že se najdou v nějakém článku,“ měla jsem jasno a ředitel se rozesmál.

„Já vám rozumím, na co se snažíte poukazovat, ale tohle je problém celé společnosti. Bohužel hodně věcí funguje tak, jak by fungovat neměly a to nejenom ve firmách, ale i v politice, a prostě všude. Všichni to víme, ale nikdo si nebude dělat zle. Všichni jsme rádi, že máme práci, a tak by to mělo zůstat,“ pravil, zhluboka se mi zadíval do očí, a já pochopila.

Uvědomila jsem si, že má pravdu, takhle to opravdu funguje. Zbaběle přihlížíme všelijakým nepravostem, aniž bychom hnuli brvou, protože nejme ochotni riskovat. Když vidíme nějakou nepravost či projev násilí, raději se začneme dívat jiným směrem, abychom se náhodou nepřimotali k něčemu, co by nám mohlo zkomplikovat život.

Tak moc se bojíme riskovat ztrátu zaměstnání, že raději mlčíme a sami se tím podílíme na kdejaké špinavosti. Byla jsem stejná.

Mlčela jsem, když jsem dostala nařízeno vést fiktivně docházku zaměstnance, který na mém oddělení nepracoval přesto, že jsem věděla, že to mé oddělení značně znevýhodňuje, a že za něj budou muset odvést práci ti ostatní.

Mlčela jsem, když mi personalistka každých čtvrt roku „odstranila“ z docházky desítky přesčasových hodin, které mi pod různými pohrůžkami nadřízený nařídil, aby mi je firma nemusela proplatit. Mlčela jsem, když jsem přišla o polovinu dovolené, jejíž vyčerpání bylo vykázáno fiktivně, ačkoli jsem ty dny normálně pracovala – „váš problém, že jste si ji nestačila vyčerpat doopravdy,“ pravil šéf.

Na žádost ředitele jsem se omluvila vysoce postavenému manažerovi za svůj projevený názor, jímž jsem se snažila firmu seznámit s velmi negativními reakcemi zákazníků, kterým jsme nesměli ve velkoobchodu prodat více než tři bedny banánů či pět kartonů hroznového vína poté, co jsme je do našeho obchodu nalákali na velmi výhodné ceny, aniž bychom je na toto omezení předem upozornili. Nebylo mi zkrátka lhostejné, že nás zákazníci vnímají jako „podvodníky, lháře, sprostá hovada,“ atp. a snažila jsem se firmu na tento nešťastný krok negativně ovlivňující image firmy upozornit. Ačkoli jsem byla vždy přesvědčena o tom, že toto moje vyjádření směřující k poučení se z chyb a předejití jejich opakování, žádné omluvy nezasluhovalo, omluvila jsem se. V opačném případě visel ve vzduchu nejenom můj vyhazov, ale značně se zakymácela i židle pod zadkem pana ředitele, neboť i když se od mých výroků okamžitě distancoval (ačkoli mně osobně řekl, že mám pravdu, ale nezapomněl připomenout, kam až sahají chapadla onoho vysoce postaveného manažera), co by to bylo za ředitele, který by dopustil neposlušnost nějaké department manažerky, jejíž názory přeci nikoho nezajímají.

Omluvila jsem se a vyměnila svoji hrdost a čest za několik dalších pravidelných měsíčních výplat. Bylo mi špatně ze mě samotné. Možná proto jsem odmítla přihlížet tomu, jak se z firmy vyváží nenaúčtované zboží, a i přes nelibost ředitele jsem trvala na tom, aby byl tento problém řešen. A nejenom tento problém.

Následovalo moje odklizení a za to, že nebudu dělat problémy, jsem si odnesla nemalý finanční obnos.

Stále mi však nejde do hlavy, jak je možné, že vlastník této nadnárodní (a dle mého názoru seriozní) společnosti zabývající se velkoobchodní činností takové praktiky toleruje, a zda se tak děje i jinde ve světě či zda je to jenom u nás v Čechách. Zda vůbec majitel firmy ví, že vyplácí nemalé finanční odchodné lidem, kteří se snaží poukázat na šikanu, nešvary, podvody a ostudné chování manažerů, kteří jeho firmu reprezentují. Asi neví, a proto jsem napsala knihu Mantinely.

Jak mohou být lidé hrdí na to, že pracují ve společnosti, kterou reprezentují manažeři, kteří zastrašují a šikanují své podřízené. Jak si mohou lidé vážit takových manažerů a auditorů, kteří kolem sebe mlátí pěstmi a kopou do zboží, kteří se na večírcích ztřískají jako hovada, a pak se v bezvědomí válí v bahně, souloží na záchodcích s uklízečkami a ti o nějaký ten level výše postavení si nechají na veřejnosti provést felaci od zaměstnankyně, jejímž koníčkem je porno? Jak asi přijme zaměstnanec kritiku od manažera, o jehož nedůstojném chování si vypráví lidé na míle daleko? Lze vůbec od zaměstnanců vyžadovat jakoukoli zodpovědnost, když se musí dnes a denně dívat na nezodpovědné chování svých nadřízených?

Hnacím motorem pro lidi je víra, že to, co děláme, má nějaký smysl. Máme-li něčeho dosáhnout, musíme mít v čele autority, musí nás reprezentovat lidé, kterým čest, hrdost a důstojnost nejsou cizí. Lidé, kteří mají potřebné schopnosti, charisma, odvahu a chuť jít nám příkladem. Lidé, kterých si budeme mít za co vážit, kterým budeme důvěřovat, následovat je a podporovat.

To platí jak pro firmy, tak pro celou společnost. Pokud tomu tak není, přichází demotivace, stagnace a deprivace.

Jeden čtenář v diskuzi na mém blogu napsal: „Celá civilizace se už odchýlila tak daleko od své lidské podstaty, že to dobře dopadnout nemůže, není cesty zpět...“

Bojím se, že má pravdu. Proto vznikla kniha Mantinely – aby ukázala, otevřela lidem oči a srdce.

K napsání knihy MANTINELY mne inspirovaly osobní zážitky z doby, kdy jsem pracovala ve společnosti MAKRO.

Jitka Gotterová

Autor: Jitka Gotterová | čtvrtek 14.11.2013 21:38 | karma článku: 8.85 | přečteno: 728x

Další články blogera

Jitka Gotterová

Chudé Vánoce ?

Každou chvíli narazím na internetu na nějaký článek, který vypráví, jak si hlavně samoživitelky a další sociálně slabší rodiny ztěžují, že nemají ani na dárky pro děti a pro své blízké. Já to vidím jako příležitost upravit hodnoty

16.12.2022 v 18:11 | Karma článku: 26.75 | Přečteno: 707 |

Jitka Gotterová

Jak vám pracovní úraz může změnit život

Co je u nás v Čechách možné a jak je u nás postaráno o nemohoucí lidi, kteří celý život pracují a přispívají do systému a následně očekávají, že se o ně stát postará alespoň po dobu, než se zotaví po pracovním úrazu.

11.12.2022 v 14:10 | Karma článku: 19.49 | Přečteno: 696 | Diskuse

Jitka Gotterová

Roušky, respirátory a cosi shnilého mezi lidem českým

Se zájmem jsem si přečetla článek blogerky Dáši Stárkové s názvem Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem , kde autorka lidu českému vytýká neohleduplnost, bezohlednost, nezodpovědnost ba doslova prohnilost ........

5.12.2022 v 7:00 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 1213 | Diskuse

Jitka Gotterová

Jsem spokojená a vděčná Bohu

Myslím to vážně. Velmi mě zaujal článek s názvem Jak vypadá skutečná bída v němž se autor zamýšlí nad nářky lidí nad dnešní nelehkou situací a vyvozuje závěry, že nikdo z těch uřvanců nemá ani potuchy, co je to skutečná bída.

28.11.2022 v 18:15 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 656 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.49 | Přečteno: 547 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 299 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 169 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4450

Co na srdci, to na jazyku, neboli huba nevymáchaná. Na tomto blogu publikuji pouze svoje vlastní názory,pocity a postřehy, které nemusí být totožné s těmi vašimi.Každý zkrátka vnímáme svět kolem nás po svém. To, že mají lidé rozdílné názory neznamená, že se nemohou respektovat. Kliknutím na fotografii či jméno nad ní se zobrazí další články autora. Moje knihy TAK JDE ŽIVOT, LIDÉ JSOU RŮZNÍ, KRASOTINKY VE SVĚTĚ DUCHŮ a MANTINELY (k jejichž napsání mne inspirovaly osobní zážitky ve velkoobchodu MAKRO) lze objednat na knihy.gotterova@seznam.cz, http://www.stahuj-knihy.cz/,http://knihy.abz.cz/ a nově také v Kanadě a USA www.czech-books.com
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...