Zloba jako diagnóza

14. 04. 2012 10:23:00
Občas se nestačím divit, kam až sahá lidská zloba, zášť, nenávist, škodolibost, potřeba ublížit.

Vztahy mezi lidmi jsou obyčejně velmi komplikované nejenom mezi partnery, rodiči a dětmi, sourozenci - rodině jako takové, ale velmi často se s problémy setkáváme i na pracovišti.

Čím větší kolektiv, tím více problémů.

Jako by nestačilo, že člověk chodí z práce ztrhaný jako budík, ale ještě jde kolikrát domů s těžkou hlavou, protože se právě dozvěděl, že se o něm šíří pomluvy. Někdy nad nimi dokážete mávnout rukou a říkáte si: „No,jo, zase výplod nějakého chorého mozku,“ jindy jste doslova šokováni, je to záležitost bolestná, je vám do pláče a kladete si otázku „proč?“

Když jsem kdysi nastoupila do svého nového zaměstnání, zaučovala mne žena, mající veškeré předpoklady k tomu, aby byla šťastná – má hodného muže, zdravého syna, nový dům, dobrou práci...

„Jeden by řekl : „Co si více přát.“

Pokud byste však očekávali, že z dotyčné bude štěstí doslova ukapávat, velice byste se mýlili. Větší negativistku jsem v životě nepoznala.

Vzhledem k tomu, že jsem v rámci zaučování chodila dotyčné několik týdnů v patách, neubránila jsem se jaksi příjmu tak důležitých informací, jako například, že:

„Kolegyně A trpí přemírou péče o svého syna, čímž z něj vychovává nesamostatného debila, což je ovšem způsobeno především tím, že je na něj sama – na druhou stranu se mu fakt věnuje.

Kolegyně B má za manžela neskutečně žárlivého manžela, no prostě idiot (co bych ale také čekala od policajta, že? Cha cha cha) a ona je fakt slepice bez mozku, že si to nechá líbit.

Kolega C spal s kolegyní D, proto za ní musím dělat její práci. Nakonec to ruplo, tak se s ní kvůli dítěti rozešel, ale ona ho furt miluje (všimni si, jak na něj zamilovaně kouká. Podle toho, co mi vyprávěla, jí to doma s tím jejím vůbec neklape).

Kolegyně E je naše pornohvězda, co ho na vánočním večírku vykouřila našemu manažerovi, kolega F mu pak rozbil hubu a manažer dostal výpověď.

Kolegyně G má za manžela hnusnýho starýho cikána a podporuje svoji dceru v záškoláctví, navíc ji chce dát na zdrávku, což je dneska tak akorát o utírání prdelí nemohoucím, ale stejně se tam nemá šanci dostat, protože moc chytrosti nepobrala. Co si budeme povídat, ona její maminka taky moc chytrá není, je sice hodná, ale hloupoučká.

Kolegyně H je taky úplně blbá, tlustá a všimni si, jak chodí nevkusně oblékaná. Taky se se mnou jednu dobu chtěla kamarádit, tak se mi svěřila, že si ten její náramně libuje, jak jí jde kouření. No hnus. (doplněno předstíráním dávicího reflexu).

Kolegyně I je tak blbá, že se nechala zbouchnout idiotem, co jí nakonec stejně utekl s Ukrajinkou a ještě jí zůstaly jeho stotisícové dluhy. Naštěstí nebyla tak blbá, aby si to dítě nechala.“

Moje „zaučování“ pokračovalo informací o tom, jak ji naše firma poslala na školení a měla tu nehoráznou drzost ubytovat ji v dvoulůžkovém pokoji. „No chápeš to? Copak jsem na nějakém skautském táboře, abych spala s nějakou cizí krávou? Ale jiný pokoj mi nedali, tak jsem jí vydeptala tak, že šla spát někam na chodbu a já měla pokoj pro sebe. Chá chá chá.“

Koukala jsem na svoji učitelku s otevřenou pusou a okamžitě se vžila do pocitů té ubožačky, co musela přespat na chodbě hotelu, přičemž se neprovinila ničím jiným, než tím, že si ji firma dovolila také poslat na dvoudenní školení a ubytovat ve dvoulůžkovém pokoji. Nebo do pocitů ženy, která, v domnělém přátelství oné osobě svěřila své intimní zážitky a na níž si teď půlka firmy posměšně ukazuje prstem – to je ta, co prej tak dobře kouří.

Dvakrát po sobě jsem svoji učitelku odvezla domů, za což jsem si vysloužila krom díků kritiku, jakéže jsem to prase, když mi v autě krom toho včerejšího ohryzku od jablka přibyl ještě jeden. Mohla jsem samozřejmě vysvětlovat, že jsem v tom spěchu ty ohryzky zapomněla vyhodit, ale na místo toho jsem ji poučila, že jednou z výhod vlastního auta je ta, že si v něm můžete dělat, co chcete.

Následující den už jsem ji domů nevezla. Nedošlo na to. Ještě před odjezdem jsme se stavily na kuřárně na kávu, kde se kolegyně tak nějak dotkla slova jejího nadřízeného, na což reagovala vržením kelímku s kávou do odpadkového koše umístěného na druhé straně kuřárny, takže mne tím kafem zlila od hlavy k patě a odešla.

A zatímco já přemýšlím o tom, kde se bere v jednom člověku tolik necitlivosti a zloby, dotyčná chodí na kávu s těmi, které tak bezostyšně pomlouvá – na to, aby si s ní dal člověk cigáro a kafe, patrně může být i hloupoučký.

Svoji učitelku jsem před několika měsíci upozornila na její bezohledné a sobecké chování, i na to, že mi z ní jde mráz po zádech.

Na jednu stranu je mi jí líto a chápu ji, jako nemocného člověka. Na druhou stranu jsem šokována, kolik bolesti a zloby dokáže kolem sebe rozmetat jeden takto nemocný člověk.

Je jenom na nás, zda se touto nemocí necháme nakazit, nebo zda jí dokážeme čelit. Zda se nám podaří neoplácet zlo zlem a ve svém srdci nalezneme pro takto nemocné lidi soucit, pochopení a toleranci. Zda si uvědomíme, že ke zdravému způsobu života patří láska, radovat se z maličkostí, nebát se prožívat své štěstí a přát ho druhým.

Že je někdo tlustý, tenký, malý, velký, prase nebo policajt nebrání tomu, být v životě šťastný. A dokáže to, dle mého soudu i člověk, který neměl zrovna šťastné dětství .

Chce to jen chtít.

Jitka Gotterová

Autor: Jitka Gotterová | sobota 14.4.2012 10:23 | karma článku: 20.00 | přečteno: 2451x

Další články blogera

Jitka Gotterová

Chudé Vánoce ?

Každou chvíli narazím na internetu na nějaký článek, který vypráví, jak si hlavně samoživitelky a další sociálně slabší rodiny ztěžují, že nemají ani na dárky pro děti a pro své blízké. Já to vidím jako příležitost upravit hodnoty

16.12.2022 v 18:11 | Karma článku: 26.75 | Přečteno: 707 |

Jitka Gotterová

Jak vám pracovní úraz může změnit život

Co je u nás v Čechách možné a jak je u nás postaráno o nemohoucí lidi, kteří celý život pracují a přispívají do systému a následně očekávají, že se o ně stát postará alespoň po dobu, než se zotaví po pracovním úrazu.

11.12.2022 v 14:10 | Karma článku: 19.49 | Přečteno: 696 | Diskuse

Jitka Gotterová

Roušky, respirátory a cosi shnilého mezi lidem českým

Se zájmem jsem si přečetla článek blogerky Dáši Stárkové s názvem Kam se poděla ohleduplnost aneb v roušce exotem , kde autorka lidu českému vytýká neohleduplnost, bezohlednost, nezodpovědnost ba doslova prohnilost ........

5.12.2022 v 7:00 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 1213 | Diskuse

Jitka Gotterová

Jsem spokojená a vděčná Bohu

Myslím to vážně. Velmi mě zaujal článek s názvem Jak vypadá skutečná bída v němž se autor zamýšlí nad nářky lidí nad dnešní nelehkou situací a vyvozuje závěry, že nikdo z těch uřvanců nemá ani potuchy, co je to skutečná bída.

28.11.2022 v 18:15 | Karma článku: 25.26 | Přečteno: 656 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 22.70 | Přečteno: 347 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.14 | Přečteno: 291 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 510 | Diskuse
Počet článků 169 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4450

Co na srdci, to na jazyku, neboli huba nevymáchaná. Na tomto blogu publikuji pouze svoje vlastní názory,pocity a postřehy, které nemusí být totožné s těmi vašimi.Každý zkrátka vnímáme svět kolem nás po svém. To, že mají lidé rozdílné názory neznamená, že se nemohou respektovat. Kliknutím na fotografii či jméno nad ní se zobrazí další články autora. Moje knihy TAK JDE ŽIVOT, LIDÉ JSOU RŮZNÍ, KRASOTINKY VE SVĚTĚ DUCHŮ a MANTINELY (k jejichž napsání mne inspirovaly osobní zážitky ve velkoobchodu MAKRO) lze objednat na knihy.gotterova@seznam.cz, http://www.stahuj-knihy.cz/,http://knihy.abz.cz/ a nově také v Kanadě a USA www.czech-books.com
Moje knihy na iDNES.cz - Knihy.iDNES.cz

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...